Osvětlení interiéru domu, nebo bytu, tedy v tomto případě “umělé osvětlení” je důležitým architektonickým prvkem, který utváří charakter prostředí, má svojí cenu a tedy i to, jak se budeme v interiéru cítit. Naše vnímání atmosféry prostoru v podstatě odráží naší zkušenost se skutečným světlem venku a intuitivně se ho snažíme napodobit i v našich příbytcích. A když mluvíme o světlu, mluvíme samozřejmě o jeho dvojčeti-o stínu. Několik zjevných typů charakterů osvětlení (atmosféry):
- přímé vysoké osvětlení – jasný slunečný den, ostré tmavé stíny, silný dojem prostoru
- nepřímé osvětlení – nebe je zacloněno mraky, téměř beze stínu, dojem prostoru je téměř potlačen, např. severní okno ateliéru
- přímé úzké osvětlení – úzké pruhy slunce prosvítají hustým porostem, intimní atmosféra
- spodní osvětlení – se venku téměř nevystihuje, jen ve formě odrazu od vodní hladiny, ale je potlačeno sluncem, jinak to je asi jen světlo ohně
Jednotlivé typy osvětlení v interiéru bytu nebo domu:
Světelná police
V obytném interiéru domu a bytu tento způsob osvícení architekt samostatně téměř nepoužívá, jednak “spodní” světlo působí trochu nepřirozeně a jeho druhá složka – odražené světlo od stropu je slabé, místnost světlem “zaplavuje” beze stínů a je spíše pochmurné, tak jako venku atmosféra podzimu. Světelná police je ale výborným doplňujícím světlem – “zaplaveným” světlem vytváří pozadí (místnost nemá “černá” místa) a upoutává na sebe pozornost, případně na předměty, které jsou na ní položené.
Stropní bodová světla
Tento typ osvětlení dává jasné, přímé vrchní světlo. Výrazně odlišuje nasvícená místa a místa ve stínu. Dá se použít i jako částečně nepřímé osvětlení, kdy bodovým světlem míříme na bílou stěnu a odražené světlo částečně zaplavuje místa ve stínu, která již nejsou tak tmavá. Tato varianta snižuje kontrast osvícených míst a míst ve stínu. Prostor osvícený pouze těmito přímými světly se může zdát dostačující, ale pokud budeme chtít něco dělat, budeme si vlastně sami sobě vždy stínit.
Světelná stěna
Světelná stěna je buď velké, plošné těleso, anebo přímo nasvícená bílá stěna. Samostatně dává prostoru základní nasvícení, kdy je “všechno” vidět, ale téměř chybí stíny a také světelné akcenty (místa, která chceme světlem zdůraznit) Protože to je stěna, světlo přichází z boku a navozuje atmosféru “okna”.
[ngg_images gallery_ids=”10″ display_type=”photocrati-nextgen_basic_slideshow”]
Malé bodové světlo
Malé bodové světlo architekt používá, jako doplněk nějakému základnímu způsobu nasvícení, když chceme nějaké konkrétní místo zvýraznit (pracovní stůl, prostor umyvadla, atd.). Pokud bychom ho použili samostatně vytváří velmi kontrastní charakter místnosti, kdy je vlastní místo pod světlem velmi zdůrazněno a zbytek místnosti je téměř ve tmě. Ztrácíme tak pojem prostoru kolem nás, naše fantazie začíná působit a místo se stává poněkud tajemné.
♦
Vytváření určité atmosféry postupným přidáváním světel:
[ngg_images gallery_ids=”12″ display_type=”photocrati-nextgen_basic_thumbnails”]
- vzor denního světla
- večer
- stropní bodové osvětlení
- stropní bodové osvětlení větší intenzity
- tlumená bodová světla, jako základ osvětlení prostoru
- přidáme zrcadlo s osvětlením pro akcentování místa aktivity
- přidáme světelnou polici pro akcentování architektonického prvku
- do osvětlení interiéru přidáme světelnou stěnu, jako iluzi okna a pro částečné zaplavení míst ve stínu rozptýleným světlem; přidali jsme poněkud příliš a atmosféru místa to téměř zničilo.
- ubereme na intenzitě světelné stěny